Homepage        Soupiska        Rozpis a výsledky        Komentáře        Fan club        City Ground        Vzkazy/Messages       

Forest story
Síň slávy
Legendy
Brian Clough
Slavné zápasy

Slavné góly
Forest v Evropě
Poslední sezony
Forest u nás
Jako první

Stadion
Rivalové
Knihy

Fanziny
Celebrity fans

Kniha návštěv
Napište nám






 

Nottingham Forest - sezona 2003/2004

Opravdu zvláštní sezona

Fanoušci Forest si prožili jednu z nejpodivnějších sezon za poslední roky. Nesplněné naděje, zoufalství, světlo na konci tunelu a najednou zase velký optimismus. Tak by se nejstručněji dal popsat průběh ročníku 2003/2004.

Nottingham Forest je klub, který vzhledem ke svým tradicím a minulým úspěchům nikdy nebude považovat působení v Division One za normu. Touha vrátit se zpět mezi elitu bude všem fanouškům vlastní do té doby, než tým skutečně v Premiership znovu bude. Z tohoto pohledu se hodnotily i předsezónní ambice, zvlášť proto, že v závěru předchozího ročníku jsme do Premier League opravdu neměli daleko.

Ovšem letní přestávka mnoho optimismu nenabídla. Manažer Paul Hart se rozhodl neprodloužit smlouvu dvěma zkušeným a dlouhodobě platným hráčům, Hjeldemu a Lesterovi. S nabízeným kontraktem ze strany klubu pak nesouhlasili Scimeca a Brennan a rovněž odešli, o získání Huckerbyho, jemuž končilo hostování, se Hart ani nepokusil.
Čekalo se tedy na náhrady. Jak už bylo mnohokrát řečeno, ty byly přinejmenším neadekvátní. Sonner, Gunnarsson a Stewart zklamali, Taylor se dlouho nemohl prosadit.
Nicméně začátek sezony nebyl špatný, Forest na úvod zdolali silný Sunderland. Pak sice přišly demoralizující porážky v Readingu a s Cardiffem, ovšem následná čtyři vítězství v řadě posunuly tým opět nahoru. 20. září jeli Forest do Crewe, v případě vítězství se mohli posunout do čela. Vedení 1:0 ovšem neudrželi, prohráli 1:3 a tento zápas jakoby byl obratem k daleko horším časům.

Klíčovou událostí však bylo především těžké zranění Davida Johnsona 13. září doma s Sheffieldem United. Nejlepší střelec minulé sezony si zlomil nohu a rázem bylo jasné, že jeho góly Budou chybět. Druhý útočník Marlon Harewood se ale jakž takž držel a góly střílel. Forest i bez Johnsona odehráli několik solidních zápasů, například na West Hamu (1 :1) nebo doma s Wimbledonem (6:0). Byly to především výkony i góly Andyho Reida, které mužstvo táhly.
Jenže! Po utkání ve Wiganu (22. listopadu) byl ke všeobecnému zděšení
fanoušků za pouhých 500 000 liber Harewood prodán do West Hamu. Argumentem Paula Harta bylo, že Marlonovi končila po sezoně smlouva a pak by odešel zadarmo. Jenže je známou věcí, že klub Harewoodovi nabídl prodloužení kontraktu za stejných podmínek jako byl ten stávající - a to bylo vzhledem k tomu, jak důležitým hráčem se Marlon v posledních dvou sezonách stal, opravdu nefér.
Forest obratem angažovali Marlona Kinga z Gillinghamu za 950 000 liber. Útočníka s pověstí střelce, ale po zranění kolena. Nebylo tedy divu, že mu to nešlo, navíc celý tým zabředával do stále hlubší krize a v tabulce se propadal níž a níž.

Fanoušci se rozdělili na dva tábory - jedni obviňovali Harta za špatnou taktiku, neschopnost najít optimální sestavu, nedostatek aktivity na přestupovém trhu. Druzí byli k manažerovi až chorobně loajální, připomínali jeho zásluhy z minulosti a neúspěchy připisovali majiteli Forest Doughtymu, že neuvolnil prostředky na posily. Skutečností ale je, že Nigel Doughty poskytl Hartovi 1,7 milionu liber (daleko více, než si většina klubů Division One může dovolit) - peníze byly utraceny za Taylora s Kingem (plus mladé hráče Tarku, Beaumonta a Gardnera, kteří na první mužstvo ještě neměli), kteří byli úplně z formy.
Forest šli od porážky k porážce, jedinou výjimkou bylo vítězství v F. A. Cupu doma nad West Bromwich Albion. Nicméně v lize se tým propadl až na pozice silně ohrožené sestupem! Od 25. října nevyhrál, čtrnáctým utkáním bez vítězství v řadě byl domácí duel s Coventry. Doughtymu došla trpělivost a hned po zápase Paula Harta propustil.
Podívejme se ještě na statistiku - zmiňoval jsem zářijové utkání v Crewe. Počínaje jím měli Forest z 23 zápasů hrozivou bilanci: 2 vítězství, 8 remíz a 13 porážek! To byla forma na sestup. Hart měl odejít daleko dříve, to bylo jasné, nicméně stále se našlo mnoho fandů, kteří s jeho odvoláním nesouhlasili.

Nastalo několik dní spekulací, kdo Paula Harta nahradí. Padala nejrůznější jména: Glenn Hoddle, Stuart Pearce, Nigel Clough, Peter Reid. Doughty nakonec povolal Joe Kinneara, což bylo poměrně velké překvapení. Kinnear však měl za sebou především několikaleté působení s Wimbledonem v Premiership a klub bez peněz v ní dokázal bez problémů udržet. "Zachránit Forest v Division Dne je největší výzva mé dosavadní kariéry," prohlásil 571etý Ir na prní tiskové konferenci v útrobách City Ground.
A hned se odhodlal k činům. Na hostování povolal Alana Rogerse a Andy Impeyho, hráče na problematické posty levého beka a pravého záložníka, krátce nato se mu povedlo získat z Leedsu Nicky Barmbyho. Po třech remízách, kdy se kouč s týmem víceméně seznamoval, přišel 28. únor a vítězství 2:1 nad Bradfordem. Víc než symbolické bylo, že vítězný gól dal v nastaveném čase Gareth Taylor, který pod vedením Kinneara najednou v sobě znovu objevil střelecké vlohy.
Forest se pomalu, ale jistě začínali vzmáhat. Ve vynikajícím utkání s Crystal Palace (3:2) na sebe upozornil další hráč, jehož oživila Kinnearova léčebná kůra - Gareth Williams. A nebyl poslední, platným členem mužstva se stával i Marlon King.
Ve zmíněném duelu s Crystal Palace (13. března) došlo k další události - jako náhradník se na hřiště po zranění vrátil David Johnson. Na utkání jsem byl a můžu říct, že takový aplaus, jakého se Jonnovi dostalo při nástupu na hřiště, jsem na fotbale asi ještě nezažil...
V sobotu 20. března nás sice potupil rival Derby County (4:2, Forest odehráli hrozný zápas), ale od té chvíle Kinnearovi hoši neprohráli. Pomohly tomu i další dvě posily, které "Big Fat Joe" přivedl - brankář Paul Gerrard a defenzivní záložník Paul Evans. V posledních osmi zápasech Forest pětkrát vyhráli a třikrát remizovali. Přímo excelentní byl samotný závěr - vítězství v Ipswichi, doma s Wiganem a na West Bromu, což jsou všechno týmy, které usilovaly o postup nebo dokonce postoupily.

Ano, pokud v závěru Hartovy éry byla forma týmu sestupová, pod Kinnearem to bylo přesně naopak. Joeova bilance je dostatečně výmluvná: 8 vítězství, 7 remíz a 2 porážky.
Konečné 14. místo není samozřejmě žádná sláva. Ale vzhledem
k tomu. co jsme si prožili, je víc než dobré. Nikdo nemůže popřít, že Joe Kinnear postavil mužstvo na nohy. Manažer se nechal slyšet, že příští rok chce bojovat o postup, cokoli méně než účast v play-off bude považovat za neúspěch. To jsou konečně chlapská slova! Předpokladem je pochopitelně kvalitní kádr. Ale to už jiná kapitola.

Na závěr je ještě třeba zmínit se o fanoušcích. Navzdory tomu, jak si Forest vedli, nebyl stadion City Ground v ligovém zápase nikdy zaplněn méně než 20 000 diváky. A průměr návštěvnosti doma činil 24 750 lidí - vyšší číslo bylo naposledy v sezoně 1979/80. Klub má tedy podporu, jakou mu může většina ostatních závidět.  

A ještě pár ocenění za nej- v sezoně 2003/2004: 

HRÁČ - Andy Reid
Podle názoru mnoha expertů nejlepší levonohý fotbalista v Division One. Ač záložník, stal se kanonýrem Forest, patřil k nejlepším nahrávačům v soutěži. Tři jeho góly patřily k nejkrásnějším, které Forest v této sezoně dali: na West Hamu, doma s Crystal Palace a doma s Millwallem. Irský reprezentant je v hledáčku řady klubů Premiership a je velice pravděpodobné, že Forest v létě opustí.




OBJEV - Wes Morgan

Další z produktů naší akademie, která je, jak se zdá, nevyčerpatelnou studnicí talentů (zde je třeba poděkovat Paulu Hartovi, který má na jejím bezvadném fungování největší zásluhu, i jeho následníkovi Nicku Marshallovi). Wes nejprve zaskakoval na místě levého beka, ale jeho místo je ve středu obrany. Spolu s Michaelem Dawsonem vytvořil skvělé partnerství.

ZKLAMÁNÍ - Danny Sonner
Je mi líto, Danny, ale tato cena patří tobě. Předvedl jsi několikrát tak slabý výkon, že je až neuvěřitelné, kolik zápasů v sezoně jsi odehrál. Práce defenzivního záložníka musí vypadat úplně jinak.

UDÁLOST - Příchod Joe Kinneara
Nic jiného nepřipadá v úvahu. Kinnear Forest zachránil v Division One, s Hartem bychom spadli.

ZÁPAS - Forest-Crystal Palace 3:2
Jedno ze čtyř utkání, které jsem v této sezoně viděl na vlastní oči, i mnoho jiných fandů Reds ho považují za nejlepší. Pět gólů, zvraty, vzrušující atmosféra a téměř plný stadion.

 



Tabulka Championship
Nottingham Forest 2007.08