Home       Aktuálně       Soupiska       Rozpis a výsledky       Komentáře       Fan club       City Ground       Vzkazy/Messages       

Forest story
Síň slávy
Legendy
Brian Clough
Slavné zápasy
Slavné góly
Forest v Evropě
Poslední sezony
Forest u nás
Jako první
Pohledy do historie
Stadion
Rivalové
Knihy
Fanziny
Celebrity fans
Kniha návštěv
Napište nám
Fotogalerie
Exkluzivní rozhovory





 

Manažeři Forest

Dougie Freedman
od února 2015

Stuart Pearce
červenec 2014-únor 2015

Ještě v době probíhajícího ročníku 2013/14 bylo oznámeno, že novým manažerem Forest se od 1. července 2014 stane Stuart Pearce, bývalý manažer anglické jedenadvacítky, především však velká hráčská legenda Forest 80. a 90. let. 
Stuart Pearce dostal opět velké prostředky k nákupům a přivedl řadu hráčů, mj. Britta Assombalongu, který se stal nejdražším nákupem v historii klubu (stál 5,5 milionu liber). Vstup do soutěže byl skvělý, Forest se vyšvihli na první příčku a na špici se nějaký čas drželi. Ale od září se začal projevovat pokles výkonnosti. Pravdou je, že hru výrazně ovlivnila zranění klíčových záložníků Reida s Cohenem, ale i tak začínala být patrná bezradnost v předváděném fotbalovém projevu. Mužstvo se ucyhlovalo k dlouhým nákopům, soupeře nedokázalo přehrát kombinačně, prohrávalo souboje ve středu zálohy. Když Pearcovi hrozilo odvolání, vyhrál koncem ledna v Derby 2:1. O týden později ale po katastrofálním výkonu mužstvo doma podlehlo Millwallu a Fawaz Al-Hasawi den poté Pearce odvolal. Výsledková série v té chvíli byla tristní - pohá tři vítězství na 23 posledních zápasů.

Nejvýznamnější přestupy: Britt Assombalonga, Michail Antonio, Chris Burke, Michael Mancienne, Matty Fryatt.

 

Billy Davies
únor 2013–březen 2014

Billy Davies se stal prvním manažerem Forest v historii, který se na tomto postu objevil podruhé. Vedení mužstva se ujal 11. února 2013 a mužstvo okamžitě vytáhl ze středu tabulky do boje o postup. V závěru sezony ale týmu došly síly a Forest v posledním zápase doma s Leicesterem přišli o šanci na play-off. V létě před dalším ročníkem Davies dostal prostředky k posílení kádru a Forest do Championship doslova vlétli. Po skvělém začátku přišlo několik zakopnutí, i tak se ale tým držel v top 6. Billy Davies ale vložil příliš velkou moc do rukou svého právního zástupce Jima Price.  Pod jeho vlivem přestal komunikovat s médii, resp. bavil se jen s těmi, které si určil sám. V lednu se zdálo, že tým nabírá dech na boj o 2. příčku, přišla ale fatální série zranění klíčových hráčů - mimo hru se kromě již od podzimu zraněných Cohena a Wilsona ocitli také střední záložníci Reid, Lansbury a Vaughan, spolu s nimi také stoper Hobbs a bek Lichaj. I kvůli tomu tým z osmi zápasů získal jen dvě remízy. Po ostudné porážce v Derby 0:5, kde mužstvo podalo naprosto zoufalý výkon bez špetky nápadu, Daviese majitel klubu Fawaz Al-Hasawi odvolal. Reds v té chvíli byli na 7. místě tabulky.
Po Daviesově odvolání dotáhl sezonu do konce v roli manažera šéf akademie Gary Brazil

Nejvýznamnější přestupy: Kelvin Wilson, Jack Hobbs, Eric Lichaj, Jamie Paterson, Djamal Abdoun

 

Alex McLeish
prosinec 2012–únor 2013

Bývalý manažer Rangers, Aston Villy, Birminghamu či skotské reprezentace pobyl na City Ground pouhých 40 dnů. Jeho příchod provázela velká nelibost fanoušků, kteří nechápali, proč Al-Hasawi přivedl tohoto muže, jehož fotbal býval založený spíše na bránění a opatrnosti, místo poměrně úspěšného O’Driscolla. McLeish především neměl výsledky. Radoval se jen z jednoho vítězství nad Peterboroughem, jinak dvakrát remizoval a čtyřikrát prohrál. Navíc se mu vůbec nevedlo v lednovém přestupním termínu. V úterý 5. února 2013 si po vzájemné dohodě McLeish a Fawaz Al-Hasawi podali ruce a nevydařené angažmá skotského manažera ukončili.

Nejvýznamnější přestupy: Darius Henderson, Gonzalo Jara Reyes (host.)

 

Sean O’Driscoll
červenec–prosinec 2012

Když se Forest ujali noví vlastníci, kuvajtská rodina Al-Hasawiových, nejprve ukázali dveře Stevu Cotterillovi a zároveň začali hledat jeho nástupce. Mick McCarthy jejich nabídku odmítl, následně ale přišla dohoda se Seanem O’Driscollem. Ten sice mezitím již podepsal kontrakt v Crawley, ale možnost vést jako manažer Forest nedokázal odmítnout. O’Driscoll začal budovat nový tým, neboť z toho, co hrálo na jaře, moc pohromadě nezůstalo. Především se prakticky rozpadla obrana, a tak nový manažer musel angažovat několik nových zadáků jako Collinse, Halforda, Hardinga, Ayalu, Warda či Hutchinsona. Posilovaly se ale i další řady. Do zálohy přišli Guedioura, Gillett, Lansbury a Coppinger, do útoku Cox a Sharp. Sean O’Driscoll pracoval i na nové herní filozofii, jejím základem byla trpělivá kombinační hra. Forest se pod jeho vedením na podzim 2012 pohybovali těsně pod elitní šestkou, hráli většinou velmi solidní fotbal, ale manažer často zdůrazňoval, že tým se buduje a výsledky nemohou přijít hned. Jeho konec na City Ground byl nečekaný a rychlý – krátce po vítězství 4:2 nad Leedsem 26. prosince byl odvolán. Fawaz Al-Hasawi si totiž vyhlédl jiného šéfa týmu, v té chvíli volného Alexe McLeishe. 

Nejvýznamnější přestupy: Adléne Guedioura, Greg Halford, Henri Lansbury, Simon Cox, Danny Collins

 

Steve Cotterill
říjen 2011–červenec 2012

Steve Cotterill nastoupil do Forest v mimořádně složité době. Podepsal sice kontrakt na tři a půl roku, ale tým byl v rozkladu, po rezignaci Nigela Doughtyho prakticky neměl prostředky na posilování. Po nadějném začátku přišla série porážek a zápasů, v nichž tým nebyl schopen dát gól. Mužstvo se propadlo do sestupové zóny, v lednu bylo šest bodů od pozice zajišťující záchranu. Cotterill situaci řešil riskem: prodal Morgana a mladého Bamforda a za získané prostředky získal několik zajímavých hráčů na hostování (Guedioura, Higginbotham, Wootton, Elokobi) a jako asistenta mu klub zajistil exmanažera Doncasteru Seana O’Driscolla. Karta se přece jen začala obracet k lepšímu, v jarních měsících přišlo zlepšení herní i výsledkové a nakonec i vytoužená záchrana.

Steve Cotterill sice zahájil letní přípravu 2012 s týmem, ale již 12. července byl novým vlastníkem Fawazem Al-Hasawim z klubu vyhozen.


Steve McClaren
červen 2011–říjen 2011

Steve McClaren věřil, že si na City Ground vylepší reputaci na anglické půdě. Úspěchy v Nizozemsku (titul s Twente Enschede, vedl ale také německý Wolfsburg, Middlesbrough a především anglickou reprezentaci) mu ale nebyly nic platné – McClaren nezískal hráče na svou stranu, majitel ho nepodpořil podle jeho představ na přestupovém trhu (a hráči, co přišli, s výjimkou Reida všichni zklamali), a tak se po mizerném vstupu do sezony dohodl s vedením klubu na odchodu již v říjnu po domácí porážce s Birminghamem. Ve stejný den oznámil odchod z místa předsedy klubu i Nigel Doughty (s tím, že klub nabídne k prodeji).

Nejvýznamnější přestupy: Andy Reid, Ishmael Miller, Jonathan Greening

 

Billy Davies
leden 2009–červen 2011

S reputací specialisty na postupy do play-off (podařilo se mu to s Prestonem a s Derby, Sheepshaggers dostal i do Premier League) dorazil Billy Davies na City Ground zachraňovat Forest v Championship. I za pomoci řady hostujících hráčů byla jeho mise ve zbytku sezony 2008/2009 úspěšná.

V létě 2009 pak Billy přesvědčil majitele Nigela Doughtyho, aby mu uvolnil prostředky na přestupy. Forest posílili hráči, kteří již na City Ground hostovali (Camp, Gunter, Anderson, Lynch, Blackstock) a dále realizoval transfery nových tváří (McKenna, Majewski, Adebola, McGoldrick). Přes slabší začátek se tým rozjel a jeho forma kulminovala na přelomu roku – v té době se zdálo, že Forest mají na to, aby postoupili z 2. místa do Premier League. Ovšem série zranění spolu s neúspěchy na přestupovém poli (Shorey, Moses, Whittingham) přispěla k tomu, že Reds obsadili 3. místo. To byl pro tým, který se rok předtím zachraňoval, skvělý počin, nicméně play-off skončilo těžkým zklamáním, dvěma nečekanými porážkami s Blackpoolem.

Před další sezonou byl přestupový ruch minimální, odešel jen obránce Perch a na hostování se podařilo získat Bertranda z Chelsea. Téměř se opakoval scénář z minulého ročníku – neslaný nemastný úvod, ale postupné zlepšování a opět velké naděje v lednu. Pak ovšem následoval útlum, vypadnutí z pozic pro play-off, kam se Forest vrátili až mohutným finišem. Bohužel ani napodruhé se Billymu nepodařilo mezi elitu postoupit.

12. června byl jeho manažerský kontrakt na City Ground poněkud kontroverzně ukončen, fanoušci se s tím těžce smiřovali. Důvodem bylo to, že majitel Nigel Doughty, s nímž Davies měl spory týkající se zejména posilování týmu, dostal šanci angažovat bývalého kouče Anglie Steva McClarena. 

Nejvýznamnější přestupy: Paul McKenna, Radoslaw Majewski, Lee Camp, Dexter Blackstock, Chris Gunter

 

Colin Calderwood
květen 2006–prosinec 2008

Tehdy 41letý Colin Calderwood byl v době příchodu na lavičku Forest považován za velmi perspektivního manažera. Mužstvo pod jeho vedením začalo boje v League One skvěle, brzy se vyšvihlo do čela a v listopadu vedlo tabulku se sedmibodovým náskokem. Po přelomu roku se už ale výsledky zhoršovaly, v konečné tabulce skončili Reds čtvrtí a v play-off nestačili na Yeovil.

Sezonu 2007/2008 zahájili Forest šestizápasovou šňůrou bez vítězství, ale postupně se zlepšovali. Nicméně ve druhé polovině roku se tým propadl do středu tabulky a Calderwood sám konstatoval, že přímý postup je mimo dosah. A náhle přišla proměna – Forest vyhráli šest z posledních sedmi zápasů, v dramatické koncovce sezony porazili Yeovil 3:2 a obsadili 2. místo za Swansea. Cíl byl splněn, Forest se vrátili do II. ligy.

V nové soutěži se Reds pod Colinovým vedením od začátku spíše trápili, dopláceli na nezkušenost a nedostatečnou kvalitu kádru. Pronajali si boj o záchranu – do Vánoc nasbírali pouhá čtyři vítězství –, a když přišla 25. prosince krutá prohra 2:4 doma s Doncasterem, byl Calderwood odvolán.

Dočasně se vedení ujal John Pemberton – Forest s ním na lavičce vyhráli v Norwichi 3:2 a posléze 1. ledna vyhráli ve třetím kole FA Cupu na hřišti Manchesteru City 3:0. Zápas už sledoval z tribuny nový manažer Billy Davies.

Nejvýznamnější přestupy: Paul Smith, Chris Cohen, Luke Chambers, Kelvin Wilson, Guy Moussi, Robbie Earnshaw

 

Gary Megson
leden 2005–únor 2006

Gary Megson se týmu ujal v době, kdy ho na přechodnou dobu vedl Mick Harford. Jeho hlavním cílem v této sezoně je pokusit se mužstvo zachránit v Coca Cola Championship.

Brzy se však ukázalo, že tým je ve velmi špatném stavu, že ho ani tvrdý a náročný trenér jako Megson nedokáže dát dohromady. Výsledek nepřinesla změna herního stylu (na tři stopery a dva křídelní beky), změny v kádru (Forest prodali Dawsona a Reida a přivedli řadu hráčů na hostování), Forest byli na skluzavce do třetí ligy. Sestup znamenal pád do této soutěže po více než padesáti letech. Navíc to byl vůbec první pád někdejšího šampiona Evropy do třetí nejvyšší soutěže...

Už v Championship byl Megson fanoušky kritizován za mimořádně negativní způsob hry, který vycházel z urputné obrany. V League One měl manažer jednoznačný úkol – postoupit. V létě 2005 vyházel téměř polovinu kádru, ovšem jeho hlavními posilami byli obránci (Eaden, Breckin, Cullip, Curtis, Padula), což bylo poněkud zvláštní. A Forest se ani o patro níž nedařilo, zejména zápasy venku byly katastrofou, v domácích duelech mužstvo často jen upachtilo těsnou výhru nad soupeři, s nimiž mnoho let nehrálo. Pozice play-off byly v nedohlednu, tým se spíše blížil k sestupové zóně. Zdálo se, že Gary Megson ztratil i respekt u hráčů. Především ale sílil tlak ze strany fanoušků – výsledkem bylo, že manažer v únoru 2006, po porážce 0:3 v Oldhamu, rezignoval.

Na manažerské místo se poté přesunula dvojice Frank Barlow-Ian MacPharland. Bylo až neuvěřitelné, jak se tým pod jejich vedením zlepšil. Zaznamenali například sérii sedmi vítězství v řadě, sérii deseti utkání bez porážky a z 39 možných bodů jich tým ve 13 zápasech nasbíral 28. Finiš ale přišel bohužel už pozdě, Forest skončili v tabulce sedmí, těsně za hranicí účasti v play-off.

Nejvýznamnější přestupy: Ian Breckin, Nathan Tyson, Grant Holt, Nicky Southall


Joe Kinnear
únor - prosinec 2004 

Po sérii neúspěšných výsledků na přelomu roku byl v sobotu 7. února 2004 odvolán manažer Paul Hart. Pouhé tři dny nato bylo potvrzeno, že novým šéfem týmu bude Joe Kinnear. 

Narodil se 27. prosince 1946 v Dublinu, v letech 1965-75 hrál za Tottenham Hotspurs, kariéru končil v Brightonu. Ve 25 zápasech reprezentoval Irsko.
Jeho manažerskou vizitkou je především úspěšná sedmiletá práce v FC Wimbledon. Tam převzal v roce 1992 tým topící se v Premier League a nejenže ho zachránil, během dalších let udělal z klubu, který disponoval značně omezenými prostředky, stabilního účastníka nejvyšší soutěže. Navíc se s ním dostal dvakrát do pohárového semifinále. V roce 1999 musel ve Wimbledonu ze zdravotních důvodů (infarkt) skončit.

Kinnear se měl stát manažerem Forest již v létě 1999, ale sešlo z toho právě kvůli jeho tehdy podlomenému zdraví. Joe Kinnear naposledy vedl Luton Town, s nímž postopil do Division Three. Ale kvůli finančním problémům klubu byl odvolán.

„Zachránit Forest před sestupem do Division Two je největší výzva mé dosavadní kariéry," uvedl Joe Kinnear po svém příchodu. "Ale já nejsem z těch, kteří by výzvy nepřijímali." Sezonu 2003/2004 dokončil ve velkém stylu, Forest pod jeho vedením prohráli jen 2 zápasy a nakonec skončili se 60 body čtrnáctí. Bohužel, v následující sezoně se mu nepodařilo přimět tým k podobným výkonům, mužstvo hrálo velmi špatně, prohrávalo, vrcholem byla ponižující porážka v Derby 3:0. Kinnear navíc několika prohlášeními rozdráždil fanoušky, kteří stále hlasitěji žádali jeho hlavu. Ve čtvrtek 16. prosince rezignoval, Forest byli v té době na 22. příčce tabulky druhé ligy.

Nejvýznamnější přestupy: Kris Commons, Paul Gerrard, Paul Evans

 

 

Po odchodu Joe Kinneara klub dočasně vedl až do 10. ledna MICK HARFORD.
Ten se začátkem listopadu 2004 stal asistentem manažera Joe Kinneara, s nímž v minulosti úspěšně působil ve Wimbledonu a Lutonu.
Ovšem když Kinnear o něco později rezignoval, stal se jeho dočasným nástupcem. Příliš se mu ale nevedlo, Forest vyhráli v lize jen doma nad Stoke a ve 3. kole F.A. Cupu v Londýně nad Q.P.R. Byl odvolán spolu s asistentem Desem Walkerem.

 

 

Paul Hart
červenec 2001 - únor 2004 

Paul Hart se narodil 4. května 1953. Během hráčské kariéry oblékal dres Stockport County (1970-73), Blackpool FC (1973-78), Leeds United (1978-83), následovaly dvě sezony za Nottingham Forest, v obraně odehrál 70 zápasů, vstřelil jeden gól a s týmem dosáhl semifinále Poháru UEFA. V roce 1985 odešel a vystřídal mužstva Sheffield Wednesday, Birmingham City a Notts County. Tam už působil jako hrající manažer. V letech 1988-91 vedl Chesterfield a sezonu 1991/92 strávil jako člen trenérského týmu Briana Clougha ve Forest. Následovalo pět let v Leedsu, kde měl na starosti mládežnický fotbal. Od léta 1997 působil jako šéf akademie v Nottingham Forest. Poté, co v létě 2001 převzal tým, vyhlásil pětiletý plán, jehož výsledkem měl být návrat do Premier League. Sázel především na mladé hráče, které předtím vychovával v akademii.

Po seznamovací sezoně 2001/2002, kdy se musel kvůli finančním problémům klubu postupně zbavit řady opor (Chris Bart-Williams, Alan Rogers, Stern John), následoval vzestup. Forest obsadili 6. místo v tabulce, postoupili do play-off, kde po dramatickém dvojzápase podlehli Sheffieldu United. Tým navíc předváděl velice pohledný kombinační fotbal.

V ročníku 2003/2004 však jakoby kouzlo Hartovy práce pominulo. Velký podíl na tom měla ztráta několika klíčových hráčů během léta (Scimeca, Lester, Huckerby, Hjelde), za něž nepřišly náhrady. Po dobrém začátku se tým zasekl a od konce října začal jít od neúspěchu k neúspěchu. Hartovi se vyčítal velmi naivní pohled na fotbalovou taktiku, nesprávný herní systém a neochotu měnit sestavu. Kredit mu nezvýšily ani nepodařené transfery - noví hráči Sonner, Gunnarsson, Taylor a King byli velkým zklamáním. Po sérii 14 ligových zápasů bez vítězství (a dvou měsících bez vstřeleného gólu) byl 7. února, ihned po zápase s Coventry, odvolán.
Paul Hart byl mezi fanoušky velmi oblíbený manažer, byl velmi vstřícný k médiím a vůbec jeho vystupování bylo velmi sympatické. Možná ale právě nedostatek tvrdosti směrem k hráčům byl jedním z aspektů, které přivodily jeho pád.

Nejvýznamnější přestupy: Eoin Jess, Darren Ward, Gareth Taylor
 

David Platt
červenec 1999 - červenec 2001

Po sestupu z Premier League se hledal nový manažer. Padala různá jména, mj. Bert Vogts, Joe Kinnear nebo Peter Shreeves. Nakonec se jím stal poněkud nečekaně David Platt, tehdy teprve 33letý bývalý anglický reprezentant, který měl za sebou pouze krátké (a velmi neúspěšné) trenérské období v Sampdorii Janov.
Bohužel, jeho nezkušenosti se brzy odhalily v plné nahotě. Jedním z jeho prvních činů na City Ground bylo angažování tří italských hráčů (Petracchi, Matrecano, Mannini), kteří měli sice bohaté zkušenosti ze Serie A, ale anglickému způsobu hry se vůbec nedokázali přizpůsobit. Během své první sezony vůbec rozhazoval peníze víc, než by bylo zdrávo a novým hráčům nedokázal najít vhodný post v sestavě. Ve druhé sezoně přišlo určité zlepšení, ale fandové Forest si nakonec oddechli, když ho v létě 2001 zlákala anglická fotbalová asociace na post trenéra reprezentace do 21 let.  

Nejvýznamnější přestupy: Ricardo Scimeca, Jack Lester


Ron Atkinson
leden 1999 - květen 1999

Když šéfové vyhodili Bassetta, vedl v jednom utkání (v Coventry) tým asistent Micky Adams. Náhrada měla velké jméno - Big Ron působil v řadě týmů, např. byl předchůdcem Alexe Fergusona v Manchesteru United. Na City Ground měl zažehnout jiskru naděje. Snažil se oživit kádr hostujícími hráči (Richard Gough, John Harkes, Hugo Porfirio atd.), s odstupem času se ale dá říct, že to byl jen záchvěv a vyhozené peníze. Navíc Ronův plat také asi nebyl k zahození...

Fandové dodnes pamatují na komickou historku - Atkinson před prvním utkáním na City Ground proti Arsenalu místo na domácí usedl na lavičku soupeře...

Dave Bassett
červen 1997 - leden 1999

Dave Bassett přišel na City Ground nejprve jako generální manažer v únoru 1997. Na konci sezony hrající manažer Stuart Pearce oznámil, že se chce věnovat jen aktivnímu hraní, a tak "Harry", jak zní Bassettova známá přezdívka, usedl na manažerský post. V sezoně 1997/98 potvrdil pověst specialisty na postupy a dovedl Forest k vítězství v Division One. Bohužel, v létě odešlo několik opor (Colin Cooper, Kevin Campbell), kanonýr Van Hooijdonk začal stávkovat a silně oslabený tým se rázem stal outsiderem Premier League. Po celkem solidním začátku šli Forest od porážky k porážce a na začátku roku 1999, po domácí porážce v F.A. Cupu s Portsmouthem, byl Dave Bassett odvolán. Bylo velmi trapné, že tuto skutečnost tehdejší vedení klubu (nechvalně známý triumvirát Soar, Wray, Scholar) nejprve oznámilo médiím, odkud se Harry o vyhazovu dozvěděl.

Nejvýznamnější přestupy: Jon Olav Hjelde, Andy Johnson, Alan Rogers, Dave Beasant

Stuart Pearce
prosinec 1996 - květen 1997

"Psycho" převzal tým po rezignaci Franka Clarka jako hrající manažer v prosinci 1996 a hned v prvním zápase pod jeho vedením Forest zdolali Arsenal 2:1. Zpočátku se mu dařilo, byl dokonce zvolen manažerem měsíce, ale s blížícím se koncem sezony mužstvo přestávalo vyhrávat, střádalo bodíky jen za remízy a nakonec skončilo poslední. Stuart prohlásil, že chce dál pokračovat jen jako hráč. V létě 1997 mu byl hlavně kvůli jeho reprezentačním ambicím umožněn odchod do Newcastlu.

Nejvýznamnější přestup: Pierre Van Hooijdonk
 

Frank Clark
červen 1993 - prosinec 1996

Frank Clark, bývalý levý obránce slavného týmu z let 1978-79, dostal nelehký úkol nahradit Briana Clougha. Ovšem jeho první dvě sezony byly vynikající. Okamžitý návrat do Premiership, tam v ročníku 1994/95 skvělé 3. místo za Blackburnem a Manchesterem United. Pod jeho vedením také Forest hráli naposledy evropský pohár, v UEFA Cupu se v sezoně 1995/96 dostali až do čtvrtfinále, kde je vyřadil pozdější vítěz Bayern Mnichov. Na podzim 1996 se však týmu přestalo dařit a Frank těsně před Vánoci rezignoval. Později pracoval mj. v Manchesteru City.

Nejvýznamnější přestupy: Stan Collymore, Colin Cooper, Kevin Campbell, Bryan Roy, Lars Bohinen
 

Brian Clough
leden 1975 - květen 1993

Pod největšími úspěchy Nottingham Forest je podepsán manažer Brian Clough. Působil v klubu neuvěřitelných 18 let a během té doby s ním získal téměř vše, co se dalo.
Vyhrál ligu, Ligový pohár, PMEZ, Superpohár, pouze Anglický pohár mu nebylo dopřáno potěžkat.
Brian Howard Clough se narodil 21. března 1935. Už jeho hráčská kariéra byla výjimečná, byl vynikajícím útočníkem. V letech 1955-61 hrál za Middlesbrough FC a v 213 ligových zápasech nastřílel 197 gólů. Pak přestoupil do Sunderlandu, kde do roku 1964 dal v 61 zápasech 54 gólů. Jeho další působení na zeleném trávníku ukončilo těžké zranění kolena. Dvakrát reprezentoval Anglii, v roce 1959 si zahrál proti Walesu a Švédsku.
Jako trenér začal Hartepoolu (1965-67), následovalo úspěšných 6 let v Derby County (do října 1973), kde se zasloužil o ligový titul a postup do semifinále PMEZ. Po krátkých epizodách v Brightonu a Leedsu přišlo osudové spojení: 6. ledna 1975 se stal manažerem tehdy druholigového Nottinghamu Forest. V sezoně 1976/77 Clough (spolu s asistentem Peterem Taylorem) s Forest postoupil do I. divize a hned v první sezoně oslavil titul! V dalších dvou letech Forest dobyli Evropu, triumfovali v Poháru mistrů evropských zemí. Výčet úspěchů NFFC, z nichž je pod většinou podepsaný právě Brian Clough, najdete v sekci SÍŇ SLÁVY.
Clough byl naprosto výjimečný manažer a trenér. Měl nedostižné schopnosti v motivaci hráčů. Forest pod jeho vedením hráli pohledný, téměř "neanglický" fotbal, založený na kombinační hře po zemi. "Vezmi míč a přihraj ho talentovanějšímu spoluhráči," bylo jedno z jeho hesel.
Na veřejnosti proslul mnoha kontroverzními výroky, vždy však byl upřímný a otevřený. Několikrát byl jedním z hlavních kandidátů na post trenéra anglické reprezentace a traduje se, že právě jeho výřečnost byla důvodem, proč se jím nikdy nestal.
Brian Clough působil v NFFC 18 a půl roku, skončil v květnu 1993, aby jako fotbalová legenda odešel do důchodu.

Nejvýznamnější přestupy: Larry Lloyd, Kenny Burns, Archie Gemmill, Trevor Francis, Peter Withe, Neil Webb, Roy Keane, Teddy Sheringham a mnoho, mnoho dalších...
 

Zbývajícím bossům Forest věnujeme zatím jen statistické údaje, ale časem je doplníme:

Allan Brown
listopad 1973 - leden 1975

Dave Mackay
listopad 1972 - říjen 1973

Matt Gillies
1969 - 1972

Johnny Carey
1963 - 1968

Andy Beattie
1960 - 1963

Billy Walker
1939 - 1960

Harold Wightman
1936 - 1939

Noel Watson
1931 - 1936

Stan Hardy
1930

John Baynes
1925 - 1930

Bob Marsters
1912 - 1925

Fred Earp
1909 - 1912

Harry Hallam
1898 - 1909

Harry Radford
1892 - 1898

 

 

 



Tabulka Championship