Forest story
Síň slávy
Legendy
Brian Clough
Manažeři

Slavné zápasy
Slavné góly
Forest v Evropě
Poslední sezony
Forest u nás
Jako první
Pohledy do historie
Stadion
Rivalové
Knihy
Fanziny
Celebrity fans
Kniha návštěv
Napište nám
Fotogalerie
Exkluzivní rozhovory





Cesta k poháru - 4. díl

Někdy před rokem a půl by se to jistě jevilo jako bláznivý sen – Nottingham Forest v semifinále Poháru mistrů. Teď, po vyřazení Liverpoolu, AEK Atény a Grasshoppers Curych, se tato představa stala realitou. Los určil týmu Briana Clougha za soupeře německého mistra 1. FC Köln, mezinárodně velmi ostřílený klub, který právě absolvoval již sedmnáctou sezonu v pohárové Evropě.

Forest se v domácí lize snažili přiblížit vedoucímu Liverpoolu, který I. divizi vcelku neohroženě vládl od úvodních kol. Poté, co vyřadili Grasshoppers, se jim výsledkově dařilo. Zdolali Coventry 3:0, Chelsea 6:0, s Boltonem remizovali 1:1, Aston Villu porazili 4:0 a na Chelsea zvítězili 3:1. Ve skvělé střelecké formě se prezentovali hlavně Tony Woodcock, Garry Birtles a Martin O’Neill, kteří zatím zastiňovali drahou únorovou posilu Trevora Francise, který se ale v posledních dvou jmenovaných zápasech také gólově zapsal. Francis každopádně nemohl zasáhnout do semifinále PMEZ, byl by případně k dispozici až pro finálový zápas.

1. FC Köln v roce 1978 narušil téměř desetiletou nadvládu Bayernu Mnichov a Borussie Mönchengladbach a získal svůj druhý bundesligový titul. V sestavě měl řadu výborných hráčů, z nichž mnozí byli německými reprezentanty – branku hájil Harald Schumacher, bílý dres národního týmu si vyzkoušel obránce Harald Konopka, hru tvořil záložník Heinz Flohe, který měl k ruce mimořádně talentovaného Bernda Schustera. A v útoku plnil roli gólové mašiny Dieter Müller, nejlepší střelec uplynulého ročníku Bundesligy.

Ve středu 11. dubna 1979 se tedy na City Ground v Nottinghamu střetli oba soupeři poprvé. Záložník Forest Ian Bowyer vzpomíná, že šlo snad o nejdramatičtější a nejnapínavější zápas, který se za jeho éry na tomto stadionu odehrál. Přitom jeho konání bylo v ohrožení – celý den pršelo a přestalo až krátce před výkopem. Hrací plocha ovšem nasákla vodou a dalo se čekat, že po pár minutách se změní v oraniště. A tak se také stalo. Hosté z Německa domácí mužstvo dokonale zaskočili. Už v 6. minutě unikl belgický křídelník Van Gool a parádně umístěnou střelou od tyče do branky nedal Shiltonovi v brance Reds šanci. A aby toho nebylo málo, ve 20. minutě unikl Van Gool znovu, přihrál Müllerovi, který pohodlně dopravil míč do odkryté branky. Forest byli na kolenou a asi by na ně nikdo nevsadil. Pomalu se však začínali vzpamatovávat a přebírali iniciativu. Střela Bowyera ještě cíl nenašla, ale ve 28. minutě po centru z levé strany našel Needham hlavou Birtlese, jehož umístěná hlavička znamenala snížení. Stoper David Needham, který nastoupil místo zraněného Kennyho Burnse (hrát nemohl ani další standardní bek Viv Anderson, a tyto ztráty do značné míry pomohly prostupnosti domácí obrany), později řekl: „Udělali jsme jako tým spoustu chyb a byli jsme dole. Při tom našem gólu na 1:2 jsem měl štěstí, že jsem byl v pravou chvíli na správném místě.“ Diváci sledovali zápas v obrovském tempu, hrálo se nahoru dolů, i když fotbalistům značně komplikoval situaci těžký terén. Podívejte se na staré záběry a představte si na něčem takovém hrát dnešní přeplácené primadony! Šanci vyrovnat měl Tony Woodcock, ale na poslední chvíli ji zmařil Schumacher. Na druhé straně odvrátil vyloženou příležitost Van Goolovi Archie Gemmill. Bohužel se při tom zranil, musel ještě před půlí odstoupit, a asi málokdo v tu chvíli mohl tušit, že to pro něj znamená konec sezony a dokonce konec kariéry v dresu Forest...

V kabině o pauze měl Brian Clough ke svému týmu hodně bouřlivý proslov a na post Gemmilla přesunul Iana Bowyera, zatímco místo levého obránce zaujal nový muž na hřišti Frank Clark. A byl to právě Bowyer, kdo v 53. min. zužitkoval hlavičkovou přihrávku Garryho Birtlese přesnou střelou k vyrovnání. Forest byli najednou v laufu a o deset minut později už vedli! To se na pravé straně velkého vápna individuálně prosadil Birtles, poslal centr, na který si naskočil John Robertson  pro něj trochu netypicky hlavou skóroval. Do konce zápasu zbývalo ještě hodně času a oba týmy preferovaly ofenzivu, takže byly k vidění další šance. Reds možná měli hrát taktičtěji, ale tým byl postavený opravdu útočně. A tak se stalo, že v 85. minutě náhradník Okudera, jeden z mála v Evropě působících Japonců, střelou za hranicí šestnáctky zaskočil Shiltona a vyrovnal na 3:3.

Výsledek byl s ohledem na pohárovou matematiku samozřejmě daleko příznivější pro Köln, k postupu mu stačila i remíza 0:0 nebo 1:1. Brian Clough ovšem neztrácel víru a po zápase dal svůj názor jasně najevo: „Kdokoliv si myslí, že už je hotovo, je idiot!“ Bez zajímavosti není ani informace, která se do Anglie dostala až o něco později – vedení Kölnu již po prvním zápase zajistilo svému klubu hotel v Mnichově, dějišti finálového zápasu, a německé cestovní kanceláře začaly prodávat zájezdy na finále kolínským fanouškům.

Ale ještě bylo třeba sehrát odvetu. Forest mezitím v lize sice vyhráli v Derby 2:1, ale pak doma jen remizovali s Leedsem a Manchesterem United, těsně před odjezdem do Německa zvítězili 2:0 v Birminghamu. Útočník Tony Woodcock vzpomíná, co hráčům před odvetným utkáním říkal manažer Brian Clough: „Boss nám řekl, že se do nás soupeř pustí, ale poločas uhrajeme 0:0. Pak to otevřeme, po dvaceti minutách dáme gól a na tom postavíme zbytek naší hry.“ Kurs na postup Forest byl 4:1 a velký hráč Peter Taylor, Cloughův asistent, si neváhal vsadit slušnou sumičku.

Když výprava z Nottinghamu dorazila do Kölnu, ubytovala se a hráči kupodivu ani nedostali naordinován předzápasový trénink. Personál hotelu s úžasem zíral na to, jak hráči uvolněně sedí v křeslech, popíjí pivo a hrají karty. Jak známo, Brian Clough vždy dával velký důraz na dostatečný odpočinek svého mužstva...

Ovšem v zápase anglický tým nečekalo nic jednoduchého. Před šedesáti tisíci diváky (z nichž asi 6 tisíc bylo z Nottinghamu) Köln zahájil náporem, ale šance měli i Reds, tu největší po centru Birtlese spálil O’Neill. Pět minut před koncem první půle musel odstoupit domácí střelec Dieter Müller, což byla jistě ztráta, ale pořád měli Němci výhodnější pozici. Vše změnila 64. minuta. Woodcock na levé straně získal roh, ten zahrával Robertson. Míč směřující do vápna jemně přizvedl Birtles k Ianu Bowyerovi, který nekompromisní hlavičkou překonal Schumachera. Německý mistr byl jako po studené sprše. Pořád mu ale stačilo k postupu vstřelit jediný gól, a tak přitlačil, jenže to už narážel na dobře organizovanou defenzivu Reds. Jedinou skutečně nebezpečnou střelu na branku vyslal až v nastaveném čase z dálky Konopka, ale Shilton ji bravurně eliminoval.

Forest vyhráli 1:0 a postoupili do finále! Po utkání se dozvěděli, že je tam čeká neznámý švédský tým Malmö FF (vyřadil však silná mužstva AS Monako, Dynamo Kyjev a Austrii Vídeň), a tak zřejmě i proto Frank Clark po letech uvedl: „Zápasy s Kölnem byly skutečným finále...“

Brian Clough a jeho tým tak byl na prahu dalšího obrovského úspěchu. Pohádce o cestě klubu, který rozhodně nepatřil mezi anglické a už vůbec ne mezi evropské velikány, chybělo dopsat poslední kapitolu...

PMEZ – semifinále:

11. dubna 1979
NOTTINGHAM FOREST-1. FC KÖLN 3:3 (1:2)

Birtles, Bowyer, Robertson - Van Gool, D. Müller, Okudera

Shilton – Barrett, Needham, Lloyd, Bowyer – O’Neill, Gemmill (43. Clark), McGovern, Robertson – Woodcock, Birtles.

Videosestřih
 

25. dubna 1979
1. FC KÖLN-NOTTINGHAM FOREST 0:1 (0:0)

Bowyer

Shilton – Anderson, Burns, Lloyd, Clark – O’Neill, Bowyer, McGovern, Robertson - Woodcock, Birtles.

Videosestřih
 

1. díl seriálu
2. díl seriálu

3. díl seriálu
5. díl seriálu


Další články z rubriky Pohled do historie:
Když Forest zdolali Barcelonu

Brian Clough vytlačil Reds nahoru na trřetí pokus
Když Forest dobývali Evropu
Nejhorší přestupy Forest v dějinách
Forest mistry Anglie 1.-9. díl